Práce se zabývá otázkou oprávněnosti státem vynucovaného progresivního vertikálního přerozdělování příjmů z hlediska spravedlnosti, užitku, efektivity a svobody. V souvislosti s uvedenými hledisky zjišťujeme, že zvýšení míry progresivního vertikální přerozdělování může vést v podmínkách historicky vzniklého kapitalismu ke zlepšení ve všech uvedených ohledech.
Tato argumentace je podána formou imanentní kritiky neoklasické ekonomie a neoliberální politické filosofie.