Abstrakt
Myšlení Vietnamců formovaly tři základní myšlenkové proudy: buddhismus, taoismus a konfuciánství. Postupem času ale došlo k jejich spojení a vznikl systém „Tam giao“ tedy „Tří nauk.“ V praxi to znamenalo vytvoření vlastního „koktejlu“ zvyků, ritů a teorií.
Značná svoboda náboženského myšlení je pro vietnamskou společnost charakteristická i dnes. Ještě před příchodem těchto učení však v představách obyvatelů Indočíny existovalo mnoho prastarých nauk, vědomí o posmrtném životě a o duchovní podstatě přírody.
I v moderní vietnamské společnosti se projevuje jedna z těchto dávných představ: „Kult předků“ – víra, že duch zesnulého zůstává a ovlivňuje životy pozůstalých. Od 15. století se v jižních částech Vietnamu začal projevovat islám, a v novověku křesťanství.
Ve 20. století se objevily učení Cao dai a Hoa hao. Díky své poloze uprostřed velkých kulturních center je dnes Vietnam pestrou směsicí náboženství s několika specifikami.