Počátky a charakteristika středoasijského reformního islámského (džadídistického) hnutí: školství, publicistika, divadlo.
Abstrakt
Studie podává základní informace o islámském reformním společenském hnutí ve Střední Asii konce 19. a prvních dvou desetiletí 20. století, které se nazývá jadidism. Název je odvozen od prosazované nové, moderní metody ve školství, přebírající do islámského prostředí některé evropské modely (usul-e jadidi).
Autor zmiňuje příčiny vzniku hnutí, jimž byl ruský kolonialismus a ekonomické a kulturní zaostávání Střední Asie za vyspělými evropskými zeměmi. Podrobněji rozebírá vlivy hnutí ve školství, v publicistice a z kulturních oblastí vybírá dramatickou tvorbu (divadlo), které bylo spolu s publicistikou vhodným prostředkem pro šíření reformních idejí.
Pozornost je rovněž věnována specifickým podmínkám vývoje hnutí v Turkestánské oblasti, v Bucharském emirátu a v Chivském chanátu.