Studie prezentuje základní charakteristické prvky konceptu Webu 2.0, tagování a folksonomie, jako nové a alternativní metody věcného popisu, jejich současné využití a potenciál v knihovnicko-informační praxi. Tyto technologie přinášejí významné rozšíření stávajících metod věcného popisu a vyhledávání informací a zároveň zvýšení uživatelské přívětivosti a efektivity rešeršních systémů.
Prezentován je návrh implementace těchto prvků jako sekundárního, paralelně využívaného věcného popisu, který by žádným způsobem nelimitoval dosavadní praxi věcného popisu a uživatelům i informačním pracovníkům by mohl přinést velmi cennou přidanou hodnotu ve smyslu aktivního sledování vývoje terminologie a aktuálních uživatelských potřeb. V českém prostředí existuje řada knihovnicko-informačních systémů pro implementaci této technologie, jsou jimi například knihovní katalogy, oborové informační brány či univerzitní informační systémy.