Jodizací [closo-1-CB7H8](-) aniontu ulementárním jodem za různých kontrolovaných podmínek získáme směs obsahující od mono- do hexajodizovaných derivátů včetně dříve neznámého [closo-1-CB7H5-6,7,8-I3](-) a [closo-1-CB7H2-2,3,4,6,7,8-I6](-). Tyto látky, charakterizované hmotnostní a NMR spektroskopií, a poslední jmenovaná té ž RTG difrakcí na monokrystalu.
Můžeme tak získat informace o fluxionalním chování výchozího aniontu v roztoku.