V centrální oblasti Šumavy došlo za posledních více než dvacet let k významnému odlesnění, zejména rozpadu smrkových porostů v důsledku kalamitního přemnožení Lýkožrouta smrkového, které se projevilo jak na německé (NP Bavorský les), tak české straně (NP Šumava). Na území NP Šumava došlo zejména v druhé polovině 90. let k aktivním zásahům proti dalšímu šíření Lýkožrouta prostřednictvím asanace smrčin, jejímž výsledkem je pásmo holých sečí.
Posledním typem odlesnění jsou polomy v důsledku orkánu Kyrill. Dynamika vývoje zmíněných typů odlesnění byla hodnocena zpracováním družicových 15 scén Landsat TM/ETM+ z let: 1985, 1987, 1989, 1990, 1992, 1994, 1995, 1996, 1998, 1999, 2002, 2003, 2004, 2006 a 2007.