Článek se zabývá vlivem tzv. Trumanovy doktríny, pronesené prezidentem Trumanem v březnu 1947, na formulování americké strategie zadržování.
Projev prezidenta byl původně zaměřen na Kongres Spojených států a měl přesvědčit americké zákonodárce, aby prezidentovi uvolnili peníze na finanční pomoc Řecku a Turecku čelící sovětskému tlaku. Vágní formulace tohoto projevu však způsobila, že bylo těžké rozlišit, zda tato nová koncepce americké zahraniční politiky - tzv. strategie zadržování - směřuje na zadržování expanzivních snah pouze Sovětského svazu či komunismu obecně.