Abstrakt
V úvodním příspěvku se autor zamýšlí nad fenoménem biskupské rezidence z hlediska sociálních a církevních dějin, církevního práva a teologie. Stručně charakterizuje vznik a poslání biskupského úřadu v církvi a definitivní prosazení tzv.rezidenční povinnosti na tridentském sněmu.
Zabývá se sociální rolí biskupa v raně novověké společnosti a sociálními interakcemi mezi biskupem, jeho rezidencí a sídelním městem. Rezidence plnily významné symbolické a reprezentativní funkce a do jejich stavby a vybevaní otiskovali jednotliví biskupové své osobní preference a odkaz.
Mezi klíčová místa formující profil rezidence jako viditelného místa biskupovy přítomnosti v diecézi patří například biskupská kaple, galerie biskupskcýh portrétů či biskupská knihovna.