Tato studie je založena na studiu dosud nevydaných českých a německých primárních pramenů, vydaných pramenů české a rakouské provenience a vybraných memoárů. Zatímco skutečným německým cílem projektu oficiálně označovaného za celní unii s Rakouskem bylo prosadit ve střední Evropě svou politickou a ekonomickou převahu, nemluvě o vyřešení hospodářských problémů v obou zemích, Rakušané v ní v první řadě spatřovali možnost vypořádat s hospodářskou krizí.
Celní unie měla být na zasedání Studijní komise pro Evropskou unii záměrně prezentována jako počátek nového uspořádání evropského hospodářství v souladu s Briandovou Panevropou. Společný plán však odmítly Francie a Československo.
V květnu 1931 pak argumentaci Julia Curtia a Johanese Schobera vetovali i další evropští státníci. Přetrvávající hospodářské problémy obou německy mluvících zemí a konstantní francouzský odpor pak vedly ke konci projektu celní unie.