Kapitola se zabývá širšími souvislosti výzvy k sebepoznání, a to jak v kontextu řecké literatury (Sofoklův Oidipús tyrannos) tak ve vztahu k celku Platónova díla (s důrazem na dialog Faidros). Zabývá se prolínáním snahy po sebepoznání s motivem přirozenosti člověka jako bytosti složené z tělesné a intelektuální stránky, a především s řadou napětí, která z této složenosti vyplývají.
Dualita těla a duše je zároveň důvodem, proč je motiv intelektuálního sebepoznání neustále zdvojován popisem zápasu tělesné a duševní složky o nadvládu na jedince. Tento zápas je tím, co dává rozpravě o sebepoznání též důležitý politický rozměr