Předmět navazuje na předmět Rusky psaná literatura v dějinách překladu II, jehož obsah prohlubuje a rozvíjí. Cílem je analyzovat vybraná díla moderní, především v současnosti vydávané ruské literatury a zorientovat studenty v aktuálním ruském literárním dění. Studium jednotlivých autorů a děl ovšem zahrnuje i texty, jež v sovětském období představovaly samizdatovou, tamizdatovou či „šuplíkovou“ literaturu a oficiálně mohly začít vycházet teprve s nástupem M. Gorbačova a zaváděním „perestrojky“ nebo až po úplném pádu komunismu. Vybraná témata se proto soustřeďují nejen na převážně postmoderní ruskou literaturu vzniklou po rozpadu SSSR, ale také na podstatné tendence a obraty v neoficiální rusky psané literatuře posledních sovětských desetiletí a rovněž na autory, kteří v SSSR sice směli publikovat, avšak svou neortodoxní tvorbou otevírali nové společenské otázky a dilemata. Práce v seminářích má podobu literárně kulturní analýzy a interpretace spojené s translatologickým či překladatelským rozborem vybraných děl. Diskuze vede studenty především k posouzení adekvátnosti „stylistického klíče“, který daný překladatel zvolil. Mapování ruské literární současnosti, jež je tematickým těžištěm celého předmětu, a uvažování o dynamice její české překladatelské recepce má studenty rovněž vést k vyhledávání a poznávání dosud nepřeložených děl, která by mohla prostřednictvím překladu obohatit českou kulturu. Následují témata přednášek a vybraní autoři, jejichž díla a české překlady jsou předmětem rozboru v seminářích (seznam uvedených autorů a konkrétních děl není fixní a bude nadále aktualizován dle vývoje ruské literární produkce a její překladatelské recepce u nás):
1) Literatura morálních dilemat: Popraviště Č. Ajtmatova.
2) Neortodoxní pohled na dno „ruské duše“: Moskva – Petušky zpáteční V. Jerofejeva.
3) Cesty mladé generace v době stalinismu: Děti Arbatu A. Rybakova.
4) Autorky takzvané nové vlny: vybrané povídky L. Petruševské a T. Tolsté.
5) Vězeňská esejistika ruských disidentů: Procházky s Puškinem A. Siňavského.
6) Gulag „z druhého břehu“: Dovlatovův Lágr.
7) Proměny ruské postmoderny: Ruská krasavice V. Jerofejeva.
8) Proměny ruské postmoderny: Žlutá střela V. Pelevina.
9) Fenomén ženství v současné ruské próze: Médea a její děti L. Ulické.
10) Historické romány a dramata: vybrané texty E. Radzinského.
11) Žánr sci-fi a fantasy v ruské próze: vybrané povídky S. Lukjaněnka.
12) Pokračovatelé tradice klasického ruského románu: Venušin vlas M. Šiškina.
13) Současná ruská poezie: vybrané básně D. Voděnnikova a A. Rodionova.