Níže uvedené texty nebudeme číst všechny. Jedná se o maximalistickou verzi. Na první hodině se společně domluvíme na strategii i podle Vašich preferencí.

Odkazy ve tvaru Lichtheim I–III odkazujjí na následující publikace (viz přiložené PDF):
Lichtheim, Miriam. Ancient Egyptian Literature: A Book of Readings. Vol. 1: The Old and Middle Kingdoms. Berkeley ; Los Angeles ; London: University of California Press, 1975.
———. Ancient Egyptian Literature: A Book of Readings. Vol. 2: The New Kingdom. Berkeley ; Los Angeles ; London: University of California Press, 1976.
———. Ancient Egyptian Literature: A Book of Readings. Vol. 3: The Late Period. Berkeley ; Los Angeles ; London: University of California Press, 1980.

1) Základní koncepty egyptského myšlení, základy hieroglyfického písma (8.10.)

Seznámení se základními žánry egyptských textů.

Možné texty: Hymn to Hapy [Lichtheim I (1973), 204–210], Autobiography of Harkhuf [Lichtheim I (1973), 23–27], The Prophecies of Neferti [Lichtheim I (1973), 139–145]; The Admonitions of Ipuwer [Lichtheim I (1973), 149–163]; The Story of Sinuhe [Lichtheim I (1973), 222–235]; The report of Wenamun [Lichtheim III (1973), 224–230].

2) Zrození bohů a stvoření světa (15.10.)

Pro tuto hodinu vycházíme z následujicí publikce (PDF celé knihy ke stažení výše): James P. Allen, Genesis in Egypt: The Philosophy of Ancient Egyptian Creation Accounts. Yale Egyptological Studies 2. New Haven: Yale University, 1988.

Instrukce pro všechny:
– Všichni si přečtěte překlady primárních textů podle následujících specifikací. Je dobré si do textů vyznačovat otázky, pokud nějaké máte.
– Kniha je skvěle vystavěná tak, že za každým primárním textem následuje komentář – ti z Vás, kteří budou mít chuť, si mohou komentáře přečíst rovnou; každopádně se jimi budeme zabývat během hodiny společně.
– Zároveň se zamyslete nad následujícími otázkami:
o Mnoho z daných textů je zádušního charakteru (Texty pyramid, Texty rakví). Proč? Jak souvisí stvoření světa s osudem člověka v zásvětí?
o Vyberte ty pasáže, které zmiňují stvoření člověka. Co je pro člověka charakteristické a o čem to podle Vás svědčí?

Všichni čteme:
Texty 2–4 (s. 13–14); Text 5 (s. 15–16), Text 6, řádek 1–9 (s. 18); Text 8, ř. 1–22 (s. 21–22); Text 9 (s. 28–29); Text 12–13 (s. 39); Text 15 (s. 43–44).

Referující (Jakub a Tomáš):
Zatímco četba komentářů k textům (viz výše společná část) není pro ostatní povinná, coby referující je přečtené mít budete a společně se mnou budete hodinu vézt.

Další možné texty: Memphite Theology [Lichtheim I (1973), 51–57]; Hymns to the sun-god [Lichtheim II (1973), 86–89]; Great hymn to Aten [Lichtheim II (1973), 96–100]; Hymn to Ptah [Lichtheim II (1973), 109–110]; Prayers to Amen-Re/Amen [Lichtheim II (1973), 110–112].

3) Texty pyramid I (22.10.)

Všichni si, prosím, přečtěte texty z následující knihy (viz pdf v SIS):

Allen, James P. The Ancient Egyptian Pyramid Texts. Edited by Peter Der Manuelian. Writings from the Ancient World, no. 23. Leiden ; Boston: Brill, 2005, s. 17–65, pouze následující texty (čísla naleznete po levé straně vedle textů):
1–20, 25–52, 70–87, 140–141, 146, 148, 152, 162–164, 166, 169–170, 177, 182–185, 187–189, 209–210, 215, 219–222, 225.

Následně tyto texty rozdělte podle obsahu do následujících kategorií (nadpisů, jimiž jsou texty v překladu uvedeny, si nevšímejte):
Preparation of Image + Image Handling, Food Presentation, Assimilation with the Sun God, Preeminence over the Gods, Provisioning, Arrival among the Gods, Apotropaia, Assumption of the Form of Horus, Theriomorphic forms. Výsledek si porovnejte s tímto souborem (čísla v tabulce = čísla po levé straně každého z textů).

Následně se podívejte na plán podzemních prostor Venisovy pyramidy (pdf Venis substruktura) a umístěte si texty podle kategorií do prostoru substruktury.

4) Texty pyramid II (29.10.)

Tuto hodinu si uděláme rozbor konkrétní pasáže z Textů pyramid (PT 273–274, §393a–414c, hieroglyfický text + přepis zde), jíž se někdy, ve vztahu k obsahu, říká „Kanibalský hymnus“.

Zásadní bude následující publikace: Christopher Eyre. The Cannibal Hymn: A Cultural and Literary Study. Liverpool: Liverpool University Press, 2002 (ke stažení v SIS).

Všichni: přečtěte si dva překlady (soubor „Cannibal Hymn“_Eyre + Allan v SIS) a vzájemně srovnejte, ve kterých pasážích se liší.

Referáty (každý cca 10 min):

1) Eyre, The Cannibal Hymn, s. 25–35 [Ema].
2) Eyre, The Cannibal Hymn, s. 137–152 [Bára].

Nejprve nás Ema uvede do kontextu. Následně si projdeme jednotlivé motivy v textu samotném a ukončíme to Bářiným referátem k mytologickému kontextu celé skladby. Je možné, že se nám práce přelije ještě do další hodiny.

5) Texty pyramid III (5.11.)

Dokončíme analýzu Kanibalského hymnu, tj. od §398b dále.

6) Egyptské mytémy (12.11.)

Tuto (a možná i příští) hodinnu budem číst nnásledující text:

Katja Goebs, “A Functional Approach to Egyptian Myth and Mythemes.” Journal of Ancient Near Eastern Religions 2.1 (June 1, 2002): 27–59
[patronát: Veronika]

Následující otázky Vám pomohou se v textu vyznat (během semináře budeme postupovat jednu po jednné).

1) Jaké jsou její hlavní pozice? 2) Jaké jsou hlavní badatelské pozice ohledně (ne)existence mýtů v nejranějších obdobích egyptských dějin? 3) Souhlasíte s definicí mýtu navrženou J. van Dijkem (s. 29) a s rozšířeními dodanými Schottem a Assmannem? (s. 30), 4) Jakou analytickou sílu má Assmanovo rozlišení geno- a feno-textu?, 5) K jakému závěru Assmann dospívá a co si o jeho řešení myslíte? 6) Proč nejsou rituální texty podle Goebs nejvhodnějšími adepty pro přenos textové narativity a co z toho podle Vás plyne pro „mýtus“ jako analytickou kategorii? 7) V čem spočívá přístup Goebs k nenarativní mytologické látce? 8) Co je hlavním rysem mytologizující funkce? 9) Co je hlavním cílem/funkcí nejstarších egyptských zádušních textů? Které další žánry náboženských textů mají tento cíl? 10) Jak Goebs vysvětluje hromadění fenotextových vyjádření jednoho genotextového motivu v rámci téže kompozice (tj. mytická redundance)? 11) Jaký je argument Goebs pro to, že se tyto zádušní kompozice narativní formě záměrně vyhýbají? 12) V čem podle Goebs spočívá pevná struktura egyptských mýtů, ačkoliv je sama považuje za výsostně flexibilní? 13) Předveďte tento princip na konstelaci Hor–Horovo oko–Thovt na úrovni mytologické, strukturní a performativně-rituální. 14) Jaké substituce božských postav tohoto základního schématu můžeme identifikovat? Čím jsou tyto substituce motivovány? 15) Jak se stejný motiv projevuje v chrámovém rituálu? Co má společného situace božstva ve svatostánku se zesnulým panovníkem? 16) Proč je Usir relativně konstantním prvkem těchto konstelací? 17) Jakými dvěma základními způsoby symbolický systém kombinuje mytologický a rituální rámec? Ukažte na příkladu analogie vedené mezi okem Horovým a Reovým. 18) Jakým způsobem mýtus kombinací různých rituálních strukturních vztahů modeluje mytologické rámce, které k tomu evokuje (ukažte na tab. ze s. 53 a diagramu na s. 54). 19) Jak symbolický systém začne mytologicky asociovat v okamžiku, kdy se rituální strukturní vztah UMÍSTĚNÍ (NA ČELE) promítne na úroveň mytologickou (PŘEDMĚT VZDÁLENÝ) a ten následně na úroveň kosmologickou? 20) Dokážete zrekonstruovat celý řetězec rituálních a mytologických strukturních asociací (skrze mytologický komplex oka Horova–oka Reova–vzdálené bohyně?), jež umožnily staroegyptskému symbolickému systému propojit koncepci zesnulého člověka coby entity, jíž něco schází, s pohybem nebeských těles? (využijte k tomu všechna shrnutí tabulek 1–4 z článku, jež jsem Vám dal pro přehlednost za sebe, viz dokument "Goebs – tabulky").

7) Bohyně Hathor a milostná lyrika (19.11.)

V této se budeme věnovat staroegyptské milostné lyrice. Ta nám umožní se blíže seznámit s bohyní Hathor, resp. s tím, jak se staroegyptská zkušenost duchovní a fyzické lásky, spalující vášně a nenávisti organicky propojuje s motivy, s nimiž jsme se již setkali ve vztahu ke stvořitelským mýtům (Oko boha stvořitele) a transfiguraci panovníka, resp. jeho ochrany