Hlavní oblasti při studiu Romů - 1. Koncepty identity, komunity a kultury, 2. Moc, stát a sociální stratifikace, 3. Historie, paměť a politika reprezentací - nám umožní poznat a kriticky vyhodnotit možnosti sociálních teorií a antropologických konceptů při výzkumu marginality:

1. Vede nutně konceptualizace forem sociability Romů k obecné vědě o Romech (romologii)? Některé přístupy tento sklon zdůrazňují tím, že vyzdvihují kulturní jedinečnost Romů prostřednictvím vybraných kulturních projevů jako je kočovnictví, životní styl, genderové role nebo jazyk. My ovšem budeme vycházet z předpokladu, že efektivní i afektivní formy sociálních vazeb nevycházejí z kulturní identity v její statické podobě, ale vždy v sobě nesou strategické porozumění vlastní sociální situovanosti. Emická perspektiva antropologických popisů navíc ukazuje, že toto porozumění může mít několik podob, od vypracovaného opozičního "životního stylu" až ke skrytým idiomům sounáležitosti.

2. Jakým způsobem moderní stát ustanovuje kategorie populace a do jaké míry je možné překlenout nebo zvrátit dominantní rozložení sil? Podíváme se na to, jak ve skutečnosti mohou být některé formy identity osvobozující i utlačující zároveň. V případě bývalého Československa pokusy o identifikaci romské populace kontinuálně lavírovaly mezi kulturní a sociální determinancí. Změnil se nějakým zásadním způsobem tento diskurz po změně politického prostředí po r. 1989? Podíváme se na to, jak se tato "svatá dvojice" transformovala v aktuálních sporech mezi zastánci "kultury chudoby" a jejich "nacionalistickými" odpůrci.

3. Romové hrají v západní imaginaci důležitou roli. Podobně jako Simmelova postava cizince vzbuzují zvědavost a zároveň budí strach. Podíváme se na to, jak prostřednictvím Romů bývá dáno vyniknout skrytým tužbám a jak se tímto mechanismem z nich stávají naším "vnitřním jiným". Nepřehlédnutelné místo Romů v západní imaginaci je nicméně v ostrém rozporu s minimálním zájmem historiků o jejich dějiny. Sama otázka přítomnosti nebo absence dějin je nositelem neutuchajících debat o "podstatě" Romů a jejich místě ve společnosti. Jak ale Romové sami odpovídají na historii, jak se vztahují ke své minulosti? V případě České republiky se podíváme na konkrétní příklad "memory building" traumatických událostí z období 2. světové války, která odhaluje sociální hodnoty uchopení minulosti: její instrumentalizaci v aktuální politice.

I. Romové/cikáni jako předmět bádání (10.10)

II. Hledání kořenů jako idiom Romani studies – teorie indického původu (17.10.)

III. Sociabilita, socialita a reprodukce (24.10.)

IV. Strategie neviditelnosti (31.10.)

Stewart, M. (1997) – “We are all brothers here”, s. 50-72, In: The time of the Gypsies. Boulder, Oxford: Westview Press. (nebo v českém překladu Čas Cikánů)
Blasco, P. Gay y (1999) – “A Devided Neighbourhood: The Problem of Gitano Shared Identity”, s. 39-60, In: Gypsies in Madrid: Sex, Gender and the Performance of Identity, Berg: Oxford, NY.
Williams, P. (1982) – „The Invisibility of the Kalderash of Paris: Some aspects of the economic activity and settlement patterns of the Kalderash Rom of the Paris suburbs“, Urban Anthropology 11(3-4): 315-344.
Silverman, C. (1982) – „Everyday Drama: Impression Management of Urban Gypsies“, Urban Anthropology 11(2): 377-398.

V. Romové za socialismu I. – stát, asimilace a ideologie (7.11.)

VI. Romové za socialismu II. – odpovědi na asimilaci a formování romské rezistence (14.11.)

VII. Migrace, trans-nacionalismus a diaspora (21.11.)

VIII. Politika identit – aktivismus, lidská práva a formování politického vůdcovství (28.11)

IX. Západní imaginace a Romové (5.12.)

X. Období utrpení – nacistická perzekuce Romů a její geneze (12.12.)

XI. Pojetí minulosti a paměť (19.12.)

XII. Náměty závěrečných esejí (9.1.)