1. Periodizace starší bulharské literatury, zvláštnosti, specifika,

2. Cyrilometodějská misie a počátky slovanského písemnictví

3. Příchod učedníků Cyrila a Metoděje do Bulharska, role bulharských vládců Borise a Symeona v rozvoji cyrilometodějského dědictví, písmenictví a vzdělanost v Ochridu: Kliment Ochridský, Naum Ochridský a jejich žáci

4. Literární činnost v Plisce a Preslavi: mnich Chrabr a traktát „O písmenech“, Konstantin Preslavský, Jan Exarcha, pochvala caru Symeonovi

5. Apokryfní a bogomilská literatura, Kozma presbyter a jeho „Řeč proti bogomilům“

6. Bulharská literatura v období byzantské nadvlády: literární centra, slovanští světci v byzantském prostředí, historicko-apokalyptická literatura

7. Bulharská literatura ve 13. století, obnovení bulharského carství, kult trnovských světců

8. Hésychasmus a reforma bulharské literatury ve 14. století, Evtimij Trnovský a trnovská literární škola

9. Následovníci Evtimije Trnovského: Grigorij Camblak, Joasaf Bdinský, metropolita Kyprián, Konstantin Kostenecký, hésychastické dědictví v Srbsku, na Rusi a rumunských knížectvích

10. Historiografie v bulharské literatuře, texty reflektující dobývání Balkánského poloostrova osmanskými Turky

11. Vývoj bulharské literatury po zániku Druhého bulharského carství: Vladislav Gramatik, Dimitar Kantakuzin, sofijští literáti

12. 17. století: Damaskinská literatura, literatura bulharských katolíků

13. Závěr: Bulharská literatura na prahu obrození