Anotace:

(každý z bloků předpokládán na 1-3 přednášky)

1. Etika jiným ohledem téže filosofické intence; ne-rozumění etice u nevzdělaných: etika jako soubor pravidel chování mezi lidmi – právě tento výklad znemožňuje vůbec problém etiky položit, resp. umožňuje odbýt ho jako něco samozřejmého (např. jako „profesní etiku“) – důsledkem všeobecná bezmyšlenkovitost a vláda pouhého mínění; porozumět základnímu problému etiky znamená v jeho alespoň základním položení: být schopen vykázat, proč a v jakém smyslu je dobré být spravedlivý;

2. Základní fenomény zkušenosti – kdo jsou svět a člověk?; Platónova idea výchovy a vzdělávání; problém doxa a jeskyně, do níž vždy znovu vrůstáme; kdo je dítě? Platónova idea duše – její očištění od křesťansko-latinských desinterpretací; výstup z jeskyně výstupem ze světa a korelativně ze „sebe“ k „sobě“ („poznej sebe sama“);

3. Aristotelovo pokračování Platónovy ideje filosofie a výchovy: výklad hlavního problému Etiky Nikomachovy – tó agathón, eudaimónia, ethos, paideia;

4. Problém vědy a výchovy; idea a norma – lidství, které se nechá normovat nazřenou ideou bez přinucení; co jejich konstituce znamená pro evropské lidství a jeho smysl – imperiální horizont evropské politiky v kontrastu k řeckému oikos; problém vůle;

5. Kartesiánský projekt základem samozřejmostí našeho světa a směřování našeho vcelku, rozumění světu, sobě a sobě ve světě – příroda jako objektivita; srovnání s Komenského ideou života a světa jako ideou výchovy – srovnání Komenského a Descartova navázání na platónovu intenci filosofie;