Úvod do studia historie

Přednáška s cvičením seznámí studenty s předmětem a vývojem historiografie, se základy filozofie dějin, s úkoly a významem historiografie jako vědního oboru, s jejím vztahem k jiným společenskovědním oborům, se členěním historie, postupem historického výzkumu, heuristikou jako činností.

Studenti se postupně naučí pracovat s odbornou a populárně vědnou literaturou, encyklopediemi, slovníky a prameny (nepsané, ústní, písemné). Nedílnou součástí bude práce s elektronickými médii (archivy, knihovny). Studenti se seznámí s knihovnami FF, UK, Národní knihovnou, s Historickým ústavem AV ČR, archivy a dalšími vědeckými institucemi. Dále studenti získají základní pracovní návyky (vytváření bibliografií, uložení archivních fondů a sbírek, zásady práce v knihovně a archivu), dále základy ediční techniky, transkripce a historické kritiky, porozumění historickému textu. Součástí náplně bude návštěva některých vědeckých pracovišť (např. Archiv Univerzity Karlovy či jiných archivů) a vycházka po Praze s historickou náplní.

Studenti během výuky budou pověřování úkoly jako orientace v českých a zahraničních encyklopediích, časopisech, bibliografiích, vytváření vlastní bibliografie k danému tématu, napsání anotace, recenze, prezentace vybraného problému a diskuse k němu.

Sylabus:

Konkrétní rozvržení jednotlivých témat bude upřesněno během semestru

A) Zimní semestr

1) Seznámení s náplní předmětu, požadavky,

2) Co je historie? Vývoj historie, filozofie dějin, historik

3) Filozofie dějin, význam historie, vztah historie k jiným vědním oborům, členění historie

4) vědecké instituce – knihovny, muzea, archivy, galerie, vědecké ústavy, vysoké školy

5) Encyklopedie obecné, oborové, práce s nimi; kompendia, práce s nimi. Příručky

6) Periodika, časopisy, sborníky, odborné, populárně-naučné

7) Prameny a literatura. Pojem „historický pramen“, klasifikace historických pramenů, pramen a památka, nepsané prameny

8) Heuristika jako činnost, bibliografie

9) Citování (norma a odborný úzus), zkratky

10) Technika práce s odbornou literaturou (výpisky, xerox, digitální foto, sken)

11-12) Praktická cvičení

13) Exkurze

B) Letní semestr

1) Opakování probrané látky. Volba tématu práce. Zadání tématu pro závěrečnou prezentaci

2) Metody a techniky historikovy práce, pozvánkový aparát a práce s ním

3) Historická geografie, mapy, atlasy, topografie

4) Anotace, zpráva, recenze – teoretické a praktické ukázky

5) Studie, články, monografie – teoretické a praktické ukázky

6) Prameny písemné, institucionální provenience; normativní, osobní povahy a literární, ústní prameny, paměti

7) Archivy a práce v nich, organizace a pomůcky

8) Zásady ediční techniky a transkripce, historické kritiky. Edice.

9) Prezentace výsledků bádání, studie, článek, monografie, referát, workshop, konference, kongres

10) Nová média, internet

11-12) Praktická prezentace zadaného tématu, hlavní problémy, osobní bibliografie,

13) Exkurze

Doporučená literatura

Antologie francouzských společenských věd. Antropologie, sociologie, historie, Cahiers du CeFReS (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Praha) 8, 1995.

E. Carr, Co je historie?, Praha 1967.

Z. Beneš, Problémy dějin historiografie, Praha 1995.

M. Bloch, "Obrana historie aneb povoláním historik", Cahiers du CEFRES Praha, 1995, s. 35-105; reprint Argo, Praha 2010.

J. Čechurová, J. Randák a kol., Základní problémy studia moderních a soudobých dějin, Praha 2014.

S. Čmejrková – F. Daneš – J. Světlá, Jak napsat odborný text, Praha 1999.

M. Dočekalová, Tvůrčí psaní pro každého, Praha 2006.

U. Eco, Jak napsat diplomovou práci, Olomouc 1997.

M. Havelka, Dějiny a smysl, Praha 2001.

J. Horský, Historická antropologie, in Historická demografie, 1993, sv. 17, s. 241-270.

F. Hrdlička, Průvodce po literárním řemesle (Základy tvůrčího psaní), Praha 2004.

M. Hroch a kol., Úvod do studia dějepisu, Praha 1985.

H. S. Hughes, Historie jako umění a věda, Praha 1970.

G. G. Iggers, Dějepisectví ve 20. stol.: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002. (překlad)

Z. Jindra – F. Svátek – J. Štaif, Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin, sv.1 - O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru, Praha 1997.

Z. Kalista, Cesty historikova myšlení, Praha 2002.

F. Kutnar – J. Marek, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, Praha 1997.

J. Marek, Příspěvky k typologii historikova textu, ČČH, 1993, roč. 91, čís. 4. s. 531-544.

J. Marek, O historismu a dějepisectví, Praha 1992.

J. Pekař, O smyslu českých dějin, Praha 1990.

J. Pešková, Role vědomí v dějinách, Praha 1998.

K. R. Popper, Bída historicismu, Praha 1994, 2000.

M. Šedivá Koldinská, I. Cerman a kol., Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013.

K. Štefek, Stručný nástin vývoje filozofie dějin, Hradec Králové 1999.

J. Šusta, Dějepisectví, jeho vývoj v oblasti vzdělanosti západní ve středověku a době nové, Praha 1933.

L. Storchová a kol., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha 2014.

A. J. Toynbee, Studium dějin, Praha 1995.

D. Třeštík, Mysliti dějiny, Praha-Litomyšl 1999.

D. Třeštík, Češi a dějiny v postmoderním očistci, Praha 2005.

J. Vaculík – F. Čapka, Úvod do studia dějepisu a historický proseminář, Brno 2000.

M. Vaněk a kol., Orální historie. Metodické a „technické“ postupy, Olomouc 2003.

P. Veyne, Jak se píšou dějiny, Červený Kostelec 2010.

M. Weber, Autorita, etika a společnost, Praha Fronta 1997.

M. Weber, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998.

Z. Vašíček, Obrazy minulosti, Praha 1994.