Kapitola obsahuje výsledky výzkumu týkajícího se obtíží žáků 1. a 2. stupně s řešením konstrukčních úloh. Tyto obtíže byly zjišťovány formou klinických rozhovorů s žáky nad řešeními vybraných diagnostických úloh.
Identifikovali jsme následující obtíže: žáci mají potíže s rozlišováním teoretického prostoru a prostoru reprezentací (např. s útvarem nepracují jako s teoretickým objektem, ale ztotožňují ho s náčrtem); žáci mají tendenci uvažovat o prototypech geometrických objektů, a tudíž objektům přisuzovat i vlastnosti, které nejsou nutné a mají nahodilý charakter (např. pracují i s polohou a velikostí objektů); žáci provádějí nekorektní konstrukce, Obtíže jsou popsány a ilustrovány žákovskými řešeními a úryvky z rozhovorů. Dále jsou uvedeny jejich pravděpodobné obtíže a načrtnuta možnost reedukace.
Výsledky našeho výzkumu jsou dány do souvislosti s výsledky mezinárodních výzkumů, národního testování i s výsledky našeho online šetření mezi učiteli 1. stupně a učiteli matematiky.