Na základě dlouholetého lingvistického zkoumání Tajné kroniky Mongolů se autor znovu zamýšlí nad názorem na někdejší fonetickou reprezentací počátečního znaku tzv. titem/titim "korunka" stojícím před vokálem a vystupuje s myšlenkou, že počáteční konsonant h byl spíše zaznamenán znakem ḥēth a kāph.