Porozumění čtenému IV. Porozumění čtenému u dětí s rizikem čtenářských obtíží - metodologie, výsledky a interpretace výzkumu
Abstrakt
Kolektivní monografie je završením vnitřně provázaných publikací z projektu GAČR Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika, který v první fázi sledoval děti typického vývoje mladšího školního věku. Předkládá přehled hlavních analytických výstupů výzkumu porozumění čtenému ve druhé fázi projektu, kdy byla věnována pozornost žákům s riziky rozvoje gramotnostních dovedností.
Styčným bodem obou fází projektu je teoretické ukotvení nakládání s porozuměním čtenému, kdy byl uplatněn tzv. jednoduchý model čtení (Gough a Tunmer, 1986), který nabízí definování úrovně čtenářských dovedností na základě dekódování a jazykového porozumění. V úvodní kapitole jsou shrnuty nejvýznamnější nálezy vývoje čtenářských dovedností, s akcentem na porozumění čtenému u dětí typického vývoje, které byly předloženy v předchozí publikaci.
Riziková skupina čtenářů a design výzkumu jsou popsány v kapitole věnované metodologii. Pozornost je věnována i principům vlastních diagnostických nástrojů, které integrují jednak aktuální zahraniční přístupy, ale také osvědčené české přístupy a mohou být použity pro hodnocení sledovaných okolností, které vstupují do porozumění čtenému.
V dalších třech samostatných kapitolách je postižen komplexní obraz struktury čtenářských dovedností s důrazem na porozumění čtenému v identifikovaných klinických skupinách, které byly v zadání projektu (žáci s dyslexií, žáci s dysfázií, žáci s poruchami autistického spektra). Dílčí výkony rizikových čtenářů jsou přitom vždy srovnávány s výkony dětí typického vývoje.
Ve druhé publikaci projektu Porozumění čtenému II. byla představena skupina obecně slabých čtenářů, proto se nyní pozornost v jedné kapitole zaměřila na popis skupiny čtenářů se slabou úrovní jazykového porozumění (tzv. poor comprehenders). V závěru publikace jsou mapovány možnosti využití jednoduchého modelu čtení pro identifi kaci individuálních rozdílů v rozložení dílčích čtenářských dovedností v rámci jednotlivých rizikových skupin i celkového výzkumného vzorku.
Výsledky poukazují na skutečnost, že spíše než samotnou diagnózou je dobře se ve všech sledovaných skupinách zabývat úrovní dílčích čtenářských dovedností. Rozdíly v jejich rozložení totiž poukázaly na odlišné profi ly čtenářských obtíží.
